Konec dovolenky :-)

Skončila dovolená, začala škola- to je nejdůležitější událost uplynulého týdne. Samozřejmě se ale najde pár zajímavostí o které se s Vámi chci podělit :-)

MÁME TADY JARO! :-)
Poslední volný víkend byl pohodový (což se rozhodně nedá říci o začátku týdne, ale k tomu se dostaneme :-). Markét mě seznámila s dalšími svými kamarády, což bylo příjemné a fajn až na to, že jsme se málem nenašli :-) Ztratili jsme se v jedné ulici, která neměla ani 100m a hledali se půl hodiny :-) hlavní je, že jsme se ale ve finále našli, že :-) Nám už to s Markét ale přestávalo připadat vtipné, protože dva dny před tím jsme hledaly Gavanna Pub, kde jsme také věděly ulici. Tu jsme prošly třikrát! a bar nenašly. Nutno podotknout, že tato ulice byla dlouhá tak kilometr, takže když už nic jiného, aspoň jsme protáhly tělo :-) Bar jsme tentokrát nenašly a telefonovaly ještě za draho z českého čísla na španělské dvou Češkám, které nám bar nakonec musely ukázat :-D No, takže jsme se zkrátka  z našich pátracích schopností propadaly do lehké deprese...ta se u mě pomalu začla prohlubovat, když jsem zjistila, že jeden z kamarádů mluví plynně pěti jazyky, kamarádka dokonce sedmi....A takových lidí je tu hrozně moc! Já, která mám povědomí pouze o dvou  a zdaleka nemůžu mluvit o perfektní znalosti) jsem tu holt trošinku looser...Doufejme, že až se vrátím, bude aspoň ta španělština za něco stát :-)
V sobotní podvečer jsme vyrazily do kina na Cisne Negro (Černou labuť!)

sváča v buse :-))

Po celodenním chození po městě, kafíčkování a nákupech (celý den jsem sebou tahala lampičku, ke které pak přibyla láhev vína, osuška, tři bramborové tortilly a nějaké další pochutiny :-) jsme toho měly celkem dost a těšily se na poklidnou večerní zábavu :-) Mě tedy samozřejmě po celém dnu vyhládlo, tak jsem cestou ještě rychle zdlábla salát nabíraný rohlíkem (připadala jsem si jak na čundru, ale bohužel jsme neseděla ve vlaku, ale v autobuse městské hromadné dopravy a lidé se na mě tvářili lehce nechápavě :-))

šílené fronty v kině :-)

Dorazily jsme do kina, které je oproti našemu Cinestaru obří- má asi 17 sálů. A bylo narvané! A narvané znamená fronty všude- 15 min fronta na lístek, dalších 5 min fronta u vstupu (ještě, že jsme si koupily gumové medvídky a pendreky v supermarketu- nedokážu si představit, jak bysme čekaly další frontu :-). Na sedadla (samozřejmě ne na ta naše, ale na nějaká postranní volná...)jsme usedaly v 18:36, a film (začínající v 18:30) už běžel! Na Španěly celkem překvapení, bohužel tentokrát trochu nepříjemné. Po nás přicházeli ještě další lidi, takže začátek filmu nic moc...Jinak ale zážitek z filmu silnej, místy jsem si musela zakrývat oči ;-) Po filmu jsme odmítly absolvovat další šílenou frontu na WC a došly raději až do Carrefouru :-)
Ty fronty a zaplněné parkoviště mě teda vážně překvapily. V českém kině jste na představení pomalu sami a tady to vypadalo, že je tu celá Andalusie :-)

V neděli jsme pak vyrazily na pohodový výlet do nedalekého městečka Santa Fé- kde jsme procházely, užívaly si klidnou atmosféru, nasávaly pohodu a sluneční paprsky:-) fotky z výletu ZDE :-)





Škola mi zatím dává celkem zabrat, zaslouží si samostatný příspěvek. Takže až se to trochu ustálí a já si vyberu předměty a nebudu trávit ve škole celé dny, sepíšu něco o tom, jak to tu chodí.

A na závěr opět něco pro pobavení, aneb Jak dvě české blondýnky vyrábí led :-))

Dostaly jsme totiž chuť na nějaký tlamolep typu Baileyes. jenže to bez ledu není ono, že :-) Zkoušely jsme sehnat pytlíky na led, jaké používáme na koleji, ale bez úspěchu...Tak jsme se rozhodly, že si vyrobíme takové vlastní sáčky na led :-D Napustily jsme do pytlíku trochu vody, zauzlovaly a tahle pokračovaly- jeden pytlík vystačil na 3-4 obří kostky :-) Libovaly jsme si, jak jsme to hezky vymyslely, dokud jsme v mrazáku nenašly tvořítka :-D  A když jsme se ten led snažily vyndat z pytlíku ven, už jsme si vyloženě nadávaly (no, spíš se smály :-) Jak to vypadalo, se můžete podívat na videu. No, nakonec jsme z našeho super vynálezu vypreparovaly pouze jednu kostku a zbytek doplnily z tvořítka (které se mi ještě předtím podařilo vysypat tak, že ledové kostky se rozprchly po celé kuchyni... :-D)

Zase sluníčko :-)

Po 5 (!) propršených dnech nám dneska Granada ukázala zase svoji slunečnou tvář, tak je život hned veselejší a dovolená může pokračovat :-) Poslední dny byly spíše prolenošené (ven by ani psa nevyhnal :-), ale přesto jsem něco stihla zažít a zjistit.
1.) Na školních akcích jsem už potkala pár sympatických lidí, některé dokonce několikrát :-)
2.) Zjistila jsem, že je tu také spousta Čechů. Teda spíš Češek, českýho chlapa tu zatím neznám žádného :-) Ale jen včera se nás v baru, kde bylo kolem 70 lidí sešlo 5 Češek a jedna Slovenka.
3.) Navštívila jsem super obří  interaktivní muzeum Parque de las Ciencias, do kterýho se musím rozhodně ještě vrátit, protože je skvěle udělaný a za jeden den se nedá všechno prožít a užít :-)

Pavilon motýlů

Pavilon zvířat

já pod termometrem :-)

z vyhlídkové věže

 4.) Naučila jsem se pár kroků z místního tance zvaného Sevillana (celkem sranda, znáte mě, jaký jsem dřevo:-)
Tohle skoro umim :-D
5.) Zjistila jsem, že jsou tu levné bary, se kterými pořídíte celovečerní zábavu s jídlem, 3 drinky a zábavou (např. lekce Salsy či Sevillany) za 5 eur :-)
6.) Poznala jsme pár místních discohitů. Např.:
Enrique- neoficiální verze
Yo no quiero agua, yo quiero bebida
Kvalitu posuďte sami, ale mě už se to snad i začíná líbit :-D
7.) Luxusní věc je že se tady v žádném baru ani diskotéce nemůže kouřit! Sice je to pak trochu léčba šokem, když vyjdete ven a do nosu vás praští odér z obrovských shluků kuřáků před lokálem, ale přijdete domů a NESMRDÍTE! :-)
8.) S Harrym jsme pokročili o kus dále -už do 6. kapitoly (str.81) A to si když mám náladu dokonce vypisuju a překládám slovíčka :-), ve svém slovníčku, kterým jsme si tady zavedla už mám popsaných 14 stránek :-D

Dneska se chystám ještě na erasmácký kino, zítra na normální kino (Cisne Negro/ Černá labuť)- snad tomu budu rozumnět, nebo aspoň mít z toho nějaký kulturní zážitek :-) a v neděli snad do hor.
V pondělí ovšem moje dovolená končí a začíná blázinec se školou....Jestli to bude vypadat jako u holek v Murcii, kde se profesoři velmi často vůbec neobtěžují dorazit či co...Jsem zvědavá :-) Poreferuju :-)

El Camborio

Konečně první pořádná fiestááá J Začali jsme s Markét a Kasiou na bytě, uvařily si nějaký ňamky, popíjely Sidru a Tinto de verano, povídaly, cpaly se- prostě ten nejlepší začátek J

Asi v půl jedný jsme vyrazily na cestu. Čekala nás procházka prakticky přes celý město až do čtvrti Sacromonte (viz předchozí příspěvek), asi 75 min pěšky. Cestou jsme nabraly ještě Terku a udělaly pár fotek noční Alhambry.

Camborio má dva parkety- jeden nahoře s teráskou, kde se dá sedět (v únoru pouze pro otužilce J) a jeden dole, kde snad hrajou osmdesátky a hitovky (už se těším, až se tam podívám, ale zatím na to nedošlo…). Nahoře to vypadá částečně jako na terase (prosklené s nádherným výhledem, částečně jako v jeskyni J.

V ceně vstupenky jsme měly dvě mojita, tak jsme se po příchodu hned na jedno vydaly, protože jsme dorazily už kolem druhý hodiny a to tam bylo asi 10-15 lidí J Během půl hodinky se ale Camborio začalo plnit a kolem nás se začali rojit první nápadníci J Zjistila jsme, že je tady celý ragbyový tým z Barcelony, který tu zítra hraje zápas. Dala jsme se do řeči se dvěma týpky z týmu, jeden sympaťák (27let, právě dostudoval chemii a začal pracovat) a druhej nafoukanej idiot, kterej mluvil napůl anglicky, co nevěděl, španělsky (a že španělská angličtina není nic moc), opravoval mojí výslovnost chlubil se jak studuje na inženýra…Když jsme mu řekla, že už jsem magistra, nechtěl mi věřit a myslel si, že nevim co to znamená, blbeček jeden J Po zbytek večera už jsme se s tímto jedincem odmítala bavit, což ho asi trochu překvapilo a rozčílilo J)Sympaťák (jména si bohužel nepamatuju J) se u mě ještě několikrát během večera zastavil a prohodili jsme pár vět, během kterých mi stačil vyznat lásku a pochválit mojí vůni :-D.

Ragby blbeček, já, Terka, Kassia, ???

ragby sympaťák, Markétka, Kasia a já v pozadí :-)

Mezitím se parket slušně zaplnil a my pařily J Ačkoliv na tyhle diskofílie moc nejsem, jak víte, docela jsme si to po dlouhý době užívala J i bez disco oblečku a bot na podpatku ;-)

paříme a za náma je vidět prosklená teráska

Během večera jsem se lačná povídání ve španělštině dala do řeči ještě s pár týpky- španěly, jedním z Maroka a jedním z Uruguaye. Někteří sympatičtí, většina spíše otravná, ale naštěstí se odpálkovat dají J Ovšem kolem půl šesté ranní na mě jako straší osobu už padla únava…jen jsem se už tak pohupovala po parketu, holky stále pařily jak o život (nevím, kde braly tu energii J) a kolem 6h jsme se pomalu začly balit a vyrazily na cestu. Po tom, co jsme vyprovodily Terku, jsem se rozhodly vzít taxi, protože už nás fakt bolely nožky, ale jak na potvoru tam žádné nebylo J takže pěkně po svých jsme došly až domů a kolem půl osmé konečně uléhaly J

Pařba na mé poměry teda pořádná, doporučuju na zvednutí sebevědomí, celkem dva chlapi mi během večera vyznali lásku, jeden mě vždy když kolem mě prošel políbil ruku, aniž by cokoliv řekl a několik mi jich pochlebovalo jak krásně voním (ptali se jestli to je parfém, nebo moje přirozená vůně :-D a jeden dokonce chtěl kupovat můj parfém svojí mámě :-D) No, ale tak ve vší počestnosti samozřejmě ;-)

Ve 12h ovšem zase zvonil budík a jelo se na výlet do Guadixu. Počásko nám opět přálo, vidět jeskynní příbytky zvenčí i zevnitř bylo velmi inspirující a jako bonus nádherný výhledy J Opět takovej jinej svět J Únava na nás ale pomalu opět padala, tak jsme se posilnily a vydaly na autobus zpět.

jeskyně zvenčí

jeskyně zevnitř

Dneska jsme odpočívaly a jen se vydaly do okolí, kde jsme četly v parku (2 kapitoly Harryho za mnou J)No a zítra mě čeká informační schůzka ve škole ;-)

Albaicín a Sacromonte

Tak dneska se ze mě a Markétky staly pořádný turistky, vyrazily jsme s mapou a foťákem kolem 10h a vrátily se až v 8 večer :-) Nožičky nás bolí, ale výlet stál za to:-)
Cílem našeho výletu se stala stará část Granady s typickými bílými domky Albaicín a následně také cikánská jeskynní čtvrť Sacromonte. Tyto čtvrti jsou místem, kde se střetává křesťanská, maorská i židovská kultura, ale také jsou domovem Flamenca.

Počasí nám přálo, na sluníčku bylo příjemných 23 stupínků a já konečně začala poznávat tu pravou tvář Andalusie :-) Granada je velkoměsto vcelku jako každé jiné, ale tady na vás dýchne úplně jiná atmosféra.
Jinak klidnými ulicemi se rozléhá zpěv místních gitanos a vy se jen kocháte nádhernými výhledy na Alhambru a Sierra Nevadu. Nad městem pořád visí smogový opar, takže výhled není bez chybičky, ale i tak to byl zážitek.

Granada s Alhambrou za zády

Přidat popisek

v dáli Sierra Nevada

venčení talismanů :-)

No a závěr ještě jedna vtipná,ale bolavá poznámka. Moje speciální schopnost vyhýbat se lejnům je sice obdivuhodná, ale bohužel se nevztahuje na patníky bránící vjezdu aut do na chodník...Ty jsou zrovna v tak hloupé výšce, že mě jeden zasáhl plnou parou do intimních míst, když jsme se kochala výlohou s jídlem...Jak jinak :-) Stávají se takové věci i někomu jinému než mě? :-)

První dojmy z Granady :-)

Už jsem v Granadě třetí den, tak bych měla napsat nějaké zážitky a dojmy, o které mě žádáte J Dorazila jsem v pondělí v osm večer na estanción de autobuses (pro HaničkuJ) do Granady. Tam už na mě čekala Markétka, která mě zavedla na místo, které bude několik následujích měsíců mým domovem J

Cesta autobesem byla krásná, pozorovala jsem krajinu, nad kterou zapadalo slunce a na vrcholcích hor se začal objevovat první sníh. Seděla jsme celoucestu sama, tak jsme se mohla dostatečně rozvalit a užívat si to J Když mě pozorování přestalo bavit, schrupla jsme si a pak pustila Slunce, seno…něco typicky českého, aby se mi nestýskalo ;-) Také se dala pozorovat obrazovka, na které společnost ALSA pouštěla svoje reklamy, filmy a mezitím ukazovala, jak naše tří a půl hodinová cesta ubíhá. Autobus byl kupodivu čistý a měl i bezpečnostní pásy (já jsem byla ale asi jediný cestující v téměř zaplněném autobuse, který se připoutal J)

Cesta z autobusáku měla být krátká, ale mě teda dala zabrat pořádně! Při vyndávání kufru z auta ještě v Murcii jsme totiž přišla o jedno kolečko na kufru…Takže táhnout tak těžký kufr, mít na sobě zimní bundu, na zádech krosnu, přes rameno kabelu…No síla J Markétka mi teda statečně pomáhala, ale i tak jsme dorazila na pokoj úplně mokrá J

Seznámila jsem se s mými spolubydlícími (Španělka Sandra, jejíž rodiče byt vlastní a Polka Kasia, po které budu mít pokoj). Kasia je moc milá a mluví perfektně španělsky (stejně jako Markéta, takže jsem tu trochu looser J a Sandra je na Španělku taková tichá a zakřiknutá…Uvidíme ;-)

Markét si mě tady začla rozmazlovat (jak říká Monouš, čím jiným než jídlem a chlastem J), takže jsem ochutanala třeba Sidru (něco mezi šáněm a moštem).

Druhý den jsem se podívala po městě, které je značně kopcovité, ještě, že jsem zvyklá z Liberce J)Moje domovská fakuta (Facultad de Filosofía y Letras) je zrovna na tom nejvyšším kopci J A oproti kampusu Espinargo (v Murcii) je náš Campus Cartuja teda jen chudší a ošklivější bráška J Naštěstí je všechno lepší než domovská budova S v Liberci… (Zasvěcení vědí, že?:-)

Ve městě se zrovna buduje nějaká tramvaj či nadzemní metro, jak oni tomu prý říkají, takže je všude spousta hluku a prachu. Ještě, že bydlíme v klidnější čtvrti. Zrovna tu byl i smog, takže ani nebyla vidět Sierrra NevadaL Jinak je ale město pěkné J

Zítra se chystáme trochu víc turistit, navštívit katedrálu, hrobku katolických králů apod. J A taky ochutnávat další místní speciality J Máme zálusk na piononos J

A co se mi líbí hodně, je že tu můžu pít vodu z kohoutku- výborná voda ze Sierra Nevady J

Jo a rádoby vtipná poznámka na závěr- je nutné dávat pozor kam šlapete….psí exkrementy jsou všude…někdy i rozšlapané po celém chodníku…Ale já mám na to asi nějakou speciální schopnostJ Ačkoliv se stále kochám a pod nohy moc nekoukám (znáte mě- každá kaluž je moje J tak tady se vždycky jak zázrekem těsně vyhnu J)

Poslední dojmy z Murcie

Neděle začala balením věcí a stěhováním z hostelu do bytu. To znamená snesením všech našich věcí, které jste mohli vidět na fotkách o dvě patra níže do auta. Což ovšem nebylo nic proti tomu, kdy jsme je fyzicky i psychicky vyčerpané nosily v pátek nahoru J Naštěstí se nám alespoň jako zázrakem podařilo zaparkovat přímo před vchodem do hostelu. Zázrakem proto, že doprava je tu opravdu hrozná. Provoz je v centru šílený a španělé jezdí jak, no…prasata J Barvy na semaforech jsou pravděpodobně jen orientační stejně jako pruhy nakreslené na silnicích J A v půlce kruhové objezdu vás velmi lehce mohou  překvapit semafory.

 No každopádně jsme to zvládly a byt je super . Odpoledne bylo zase krásně, tak jsme se šly flákat do parku, kde jsme se rozvalily, četly španělskej bulvár (na kvalitnější tisk zatím naše španělština nestačí J, listovaly v obrázkovém slovníku, poslouchaly hudbu, pojídaly  dobroty, dřímaly nebo jen koukaly na azurové nebe a nasávaly atmosféru a teplo J

Před 17h se naše zájmy rozdělily- já jsme se vydala „turistit“ a holky vybalovat. S mapou , foťákem a zmrzlinou v ruce jsme objevovala zákoutí Murcie a moc si to užívala J

Jedinou vadu na kráse, kterou má nedělní Murcie jsme objevily už dopoledne. Po nastěhování jsme se vydaly do zdejší pobočky IKEA. Holky chtěly nakoupit nějaké přikrývky, já zjistit jestli je španělská IKEA stejná jako česká a také jsme se všechny chtěly dobře a levně naobědvatJ  Už při příjezdu nás překvapilo téměř prázdné parkoviště- takové na Černém mostě nepotkáte v žádnou denní hodinu. Sešly jsme se tam s jistým britským párem, kterému se stejně jako nám zdálo divné, proč je IKEA zavřená, i když má uvedenou otevírací dobu 10-22h 365 dní v roce, ostatně jako každá IKEA….No nic, nákupní centrum bylo rozlehlejší, chtěly jsme tedy zkusit štěstí jinde…VŠECHNY ochody včetně Mercadony byly zavřené! Nechápaly jsme, c o se děje…Snad nějaký místní svátek, o kterém nevíme? Cestou zpět jsme potkaly procesí, které by naši domněnku potvrzovalo…Před smrtí hladem  nás zachránilo malé bistro, které vedla velmi sympatická žena z Latinské Ameriky. Objednali jsme si pivo, kávičku a nějaké bocadillos. Paní přinesla pití a poté odešla ze svého podniku pryč. ??? Ona šla chudák koupit čerstvé bagety a další suroviny, aby mohla uspokojit náš hlad! Úžasná to žena J Ochutnali jsme ještě směs rozemleté kukuřice a sýra zabalenou v kukuřičném listu a při placení se ptaly, co se tu děje. Dozvěděly jsme se, že Murcie je v neděli prostě mrtvé město! Žádný svátek, jen prostě v neděli nikdo (až na asiaty) nepracuje! Místní obchody nají otevírací dobu alespoň napsanou pouze od pondělí do soboty, nadnárodní řetězce si tohle asi dovolit nemůžou. Což je ovšem od volné neděle neodradí J

Ačkoli v historickém centru byly nějaké kavárničky otevřené (a kupodivu narvané- byla tam snad celá Murcie všetně starců a dětí), památky bohužel… Takže jsem se mohla u všeho kochat pouze zvenčí. Nevadilo, i tak jsem se měla fajn a uspokojila své cestovatelské a poznávací potřeby J

No a dneska jsem vyrazila s holkama do jejich univerzitního kampusu Espinargo, který se teda nemůže TUL ani přiblížit. Všechno promyšlené do posledního detailu, označené, nové, čisté…na Španěly až obdivuhodné J No a mezitím, co ony shání svého Erasmus tutora, já píšu tohle a doufám, že Universidad de Granada mě nezklame. Jsme teď totiž pěkně namlsaná. :-P

¡Hasta pronto!

Ubytování v Murcii

Mně se problémy s ubytováním v Murcii týkají jen okrajově, ale je to hlavní téma těchto dvou dnů a navíc taková historka, že musí být zaznamenaná :-)
Takže akce začla když Terka sháněla na internetu byt k pronájmu. Našla super byt, majitel sympatickej, zodpovědnej a spolehlivej...Takže se poslala se záloha. Ale současní nájemníci se rozhodli, že si pobyt prodlouží, takže nic :-) Naštěstí se majitel ukázal jako opravdový formát a peníze poslal zpět.
Našel se další byl. Domluva trochu složitější, ale vybavení a pokoje luxusní...Vše ujednáno, znaly jsme adresu,holky poslaly část zálohy (po předchozích zkušenostech :-), pouze 190 eur a ne 380. Všechno super. Ve středu Terka ještě posílala upřesňující email se svým telefonním číslem a časem příjezdu (pátek odpoledne či večer....). Další upřesňující email jsme odeslaly i z Alicante, kde jsme slečnu Maríu žádaly, aby se nám ozvala hned po přečtení emailu...
Po náročné a dlouhé cestě jsme dorazily do Murcie a těšily se na sprchu a postel. Místo toho ale nastaly problémy. Nejprve jsme nemohli najít ulici, ve které měl daný dům stát. Už název se nám zdál podivný (Calle Escritor Fernando Delgado), ale Google i GPS ulici našli, takže pohodička. Odbočku k ní, jsme ale nemohly najít my ani s navigací...Ptali jsme se na ulici, v obchodech a nic. Lidi neznali ulici vedle které měli bydlet. Divné. Nakonec jsme se zorientovali a ulici, která byla dlouhá asi 20 m, našly. Supeeer, myslely jsme si. Dům číslo 1, u dveří 20 zvonků, žádný se jménem...Telefon jsme na Maríu neměly. Co teď čekat přede dveřmi nebo zvonit na sousedy a ptát se po ní? Jen pasivně čekat se mi vážně nechtělo, tak jsem začla zvonit...Nějací sousedé nás pustili dovnitř a my se začali ptát...nutno podotknout, všichni byli milí, vstřícní a ochotní pomoci, ne jako v Čechách...Bohužel jsem ale po pár marných pokusech zjistily, že tudy cesta opravdu nevede.
Další nadějí bylo připojit se na internet a z inzerátu na webu si zjistit její číslo. Wifi z radnice ale pouštěla jen na své stránky, tak jsme opět sedly do auta a jely do Mc Donalds.
Tam se rozjela obří pátrací akce aneb zjisti cokoliv o María Sánchez Fuente.Inzerát už byl z webu odstraněn, takže jediným vodítkem na získání informací bylo jméno, email a historie navštívených stránek Terčina PC. Síma našla její profil na FB. Všechny informace ale měla skryté, takže jsme znaly nově jen její podobu. Podle emailu jsme našly inzerát týkající se nějakých počítačových programů či co, uveřejněných pod tímto mejlem. Rozkliknutím profilu tohoto uživatele, jsme zjistily, že se jedná o MUŽE!
Série konspiračních teorií se pod vlivem vzrůstající únavy a nervového vypětí začala vytvářet :-D
Fotka na FB najednou začala Simče připadat povědomá.... !To je určitě nějaká herečka!" Terce zase divná, že prý by si nikdo takovou fotku na fb nedal....Falešná identita byla na světě :-D
Našly jsme si hostel a začaly shánět i byty.  Na jeden se holky byly podívat (já mezitím hlídala auto, zaparkované v zóně, kde parkují pouze residenti) a byl to příšerný humus (jak řekla Terka) nebo lehce nadprůměr (jak řekla Síma :-) Nemůžu to posoudit, byt jsem neviděla :-)  Další rozvíjení našich konspiračních teorií mohlo pokračovat podpořené kontakty a radami z Čech....:-) Začaly jsme rozebírat její emaily a dělat ze slečny (či chlapa?) podvodníka a psychopata. Všechno co jsme vymyslely si už ani nepamatuju, každopádně už jsme byly lekce paranoidní :-D
Majitel hostelu vlastní také několik bytů po Murcii. Druhý den se tedy holky byly podívat na tyhle byty a přijely celkem natěšené. Odpoledne jsme prochodily po Murcii a a situace se uklidnila. Terka sice chodila a stále koukala po bytech s teráskou a mezitím jsme to prokládaly skládáním výhružného mejlu dané OSOBĚ :-) poté mělo být na řadě kontaktování ambasády, následně policie (má naše prachy a nebude podvádět další lidi ! :-)
Cestou zpátky přišla sms...doslovné znění : "Hola akabo d ver el mail. soy maria. dnd stais?" Takže všechno řešení začalo nanovo...nakonec jsme slečně (už jsme jí opět navrátily i našich myslích ženské pohlaví :-D) napsaly sms, ona zavolala a my tam přišly. Zvonek nefungoval...:-) ale už jsme měli telefon :-)
Byt byl obrovskej a nádhernej...což situaci opět zkonmlikovalo...kterej z nich? Slečna ovšem nenechala ni náhodě a vrazila nám do ruky klíče...a nabídla nám,ať se k nim připojíme na dnešní pařbu. To už ale asi dneska nezvládnem (vzhledem k tomu, že se ve Španělsku se začíná pařit ve 3 v noci. :-)

Srnutí:
Dva dny jsme řešily bydlení, abysme nakonec skončily v původním bytě :-D
Fotky z procházky jsou tady: http://gabrliiik.rajce.idnes.cz/

Cesta

Tak, konečně mám střechu nad hlavou, jsme vykoupaná a mám chvilku klid, podělit se s Vámi o zážitky z cesty :-) Sraz byl, jak už jsem psala v minulém příspěvku v 9 v Praze na ČM. Tam mě dovezla Verunka a tam začalo pěchování zavazadel:-) Kupodivu to šlo nad moje očekávání :-) Stejně "dobře" to pokračovalo i u Terky. Prostě přes pochyby mnohých jsme se do Corsy vešly, sice narvaný po strop a utlačovaný různými trčící částmi zavazadel,ale vešly jsme se :-D

První řídila Síma, a protože je fakt dobrá, přejela téměř na jeden zátah celou ČR i Německo. V půl sedmý večer, už ve Francii (hranice jsme překročily kolem 17h) jsme ji vystřídala já a do té doby poklidná jízda začala mít trochu grády :-D Nechaly jsme s Térou zblbnou navigací a místo na Lyon sjely na Štrasburk....Za mýtnými boudami nás už čekali policajti, kterým přišlo podezřelé jak naše napěchované auto, tak to, že jedeme do Španělska přes Štrasburk :-D Prosvítili nám auto, snažili se nás anglicky navést na správnou cestu (bohužel nevím, jestli byla jejich angličtina tragičtější než moje...) a ještě se zeptali, jestli máme nějaké drogy, alkohol nebo víc než 10 000 eur..."We wish, we had...." :-D
No, pobavily jsme sebe i je a pokračovaly dál. Rozhodly jsme se, že nocovat tedy nebudeme a zkusíme jet dál (už jen kvůli tomu, že bysme snad musely vyndat všechnu bagáž z auta????) Ve dvě na nás padla taková krize, že sjme zastavily na benzínce...Přemýšlely jsme, kde je nejbezpečnější místo pro pár hodinový spánek tří holek a zaparkovaly tak, že jsme přes svit lamp skoro nemohly usnout :-D Vydržely jsme tehle "odpočinek" něco málo přes dvě hodiny a vydaly se dále. Asi ve 4:45 jsme překročily francouzsko- španělské hranice. Noc se ale zdála nekonečná...V 7h ráno byla stále tma jak v ranci...bály jsme se , že slunce už snad nikdy nevyjde a že právě takhle vypadá konec světa :-)


Když se konečně lehce před osmou hodinou rozednilo, zastavily jsme na první delší pouzu- snídaňovou... Nutno řící, že krajina ozářená čerstvým sluncem byla nádherná. Jak se mi krásně řídílo po poloprázdné dálnici kopcovitou rozmatitou krajinou...(Španělé mají jaksi v osm hodin ráno ještě půlnoc :-)

 Únava už ale byla patrná a vydržela jsme za volantem jen něco málo přes dvě hodiny. Naše ztuhlá a bolavá těla po 24h ve skrčené pozici odpočítávala kilometry do Alicante, kde jsme si naplánovaly pauzu.

Ze Símy  se kromě skvělé řidičky vyklubala také skvělá průvodkyně.  A my si z Alicante dovezly pěkné zážitky ( i kulinářské- jídlo bohužel zmizelo rychleji než jsem ho stihla vyfotit:-).

Shrnutí:
1.) Řiďte sie spíše selským rozumem než navigací :-) Celoucestu jsme jely po dálnici a značení pomocí dopravních cedulí je opravdu dobré, navigace vás jen zmátne :-D
2.) 2314 km se dá zvládnout ujet na jeden zátah, ale je to makačka....Příště bych si asi radši někde dáchla... :-)
3.) Snad všichni lidé, které sjme po cestě potkaly byli milí (vyjma některé mýtné úředníky, ale vem je čert :-), dokonce ty policajti ani nechtěli kontrolovat doklady, když viděli, jak jsme zmatený... :-D Měla bych trochu problém, je v tý změti našich věcí přednávanýc z tašky do tašky najít :-D
4.) To, jak probíhala cesta v pohodě nebylo normální...Záhy jsme zjistila, že nám to má být vykompenzováno problémy s ubytováním...Ale o tom, až zase někdy jindy... :-)
5.) Po tolika kilomtrech v autě se stáváte lehce paranoidním :-D

Snad toho, koho zajímají podrobnosti naší cesty, tento report uspokojil, příště (jak jsme slíbila) o ubytování.

Přípravy na cestu

Nooo, tak zítra ráno sraz v 9h na Čerňáku se Símou a pak se do auta možná vejde i v půl desáté Terka se svou bagáží :-D Já už mám konečně tak nějak sbaleno. Jak, si můžete prohlédnout, není toho zrovna málo, tak jsem velmi zvědavá, jak se trojnásobné množství do Corsičky vejde :-D Naštěstí jsou moje spolucestovnice velmi optimistická stvoření a navíc jsou se o nahečmání našich zavadel do auta prý postarají :-) tak mi nezbývá, než jim věřit :-)

  Mám sebou i spoustu talismanů, tak snad přinesou štěstí :-) Tady je ten nejzcestovalejší z nich ;-)

Dělal společnost už Terezce na Taiwanu, tak i nám snad dopomůže k bezproblémové cestě :-)

Jinak, koho by zajímala naše trasa a chtěl sledovat naši pravděpodobně dvoudenní pouť, může mrknout sem:

http://maps.google.com/maps?f=d&source=s_d&saddr=Praha,+%C4%8Cesk%C3%A1+republika&daddr=Murcia,+%C5%A0pan%C4%9Blsko&hl=cs&geocode=FYNH_AId7AncACmLeXAJnJMLRzGQQBZmD68ABA%3BFdWUQwIdXsLu_yk7zxmxPXljDTFw6iLXbq8CBA&mra=ls&sll=37.983445,-1.12989&sspn=0.294417,0.676346&g=murcia,+spain&ie=UTF8&z=5

Myslete na nás, ať vše dobře dopadne a my v pořádku dorazíme ;-)