Las Fallas

V pátek jsem se já (jako další tisíce lidí) vydala na návštěvu Valencie. Hlavním lákadlem byla jedna z největších, nejslavnějších a nejpozoruhodnějších fiest ve Španělsku- Las Fallas.

Cesta pro mě začala nařízením budíku na 4:00. Řekla bych, že je lepší v tuhle dobu uléhat než vstávat J (Zvlášť když se ke spánku ukládáte jen dvě hodiny před tím protivným pípáním J). Ráno bylo nutné ještě připravit svačinu, ale hlavně absolvovat cestu na místo srazu, kde nás nabraly autobusy v 6:00h. V tuto dobu v Granadě ještě nejezdí autobusy, takže jsme se vydala na cestu dlouhou 4,5 km, obtěžkaná batohem (spousta jídla, kapesníků a léků na mé doznívající nachlazení, které jsme nakonec vyměnila za medicínu přírodnější- 4 plechovky Alhambry J) po 50 minutách cesty jsem se usadila na místo vedle sympatické němky Belly (také je vaše první asociace Sebastián? J), do uší nasadila sluchátka, zapla MP3 a začala dospávat deficit. Po hodině mě ale začalo bolet celé tělo (hlavně zadek), tak jsem se aspoň kochala východem slunce nad hornatou krajinou, o který ostatní spáči přišli J

Do Valencie jsme dorazili po 7 hodinách cesty kolem 13h. Město nás potěšilo příjemnou atmosférou a hlavně počasím. Krásných 29 stupňů lákalo na pláž, což se nám ale v naší skupince asi 10 lidí nepovedlo prosadit.

Falla

Sama jsem uznala, že na argumentu: „Moře známe, to je všude stejný, chceme poznat město, ne?“ něco bude a vydali jsme se prozkoumávat útroby města. Na okraji centra byla na každé křižovatce vystavená nějaká ta Falla (socha původně ze dřeva ale teď už spíše kartonu), všude stánky s churros a jinými dobrůtkami, ale také spuusta lidí a neustále práskající petardy (stejně mám pocit, že od včera hůř slyším…).V centru se naše skupinka jevila jako neudržitelná- pořád jsme někoho hledali, na někoho čekali, nemohli se dohodnout, kam vlastně půjdeme, co chceme vidět…A když už jsme někam dorazili, většinou jsme to nejzajímavěhší prošvihli nebo to zas tak zajímavé nebylo J Tak jsme se šli do parku nasvačit a následně zhlédnout přehlídku květin Parada de las Flores. Přehlídka trvá od 16h až do 1h ranní a prý se jí účastní až 200 000 lidí oblečených do typických valencijských šatů. Na přehlídce můžete vidět nemluvňata pár týdnů stará i stařenku na kolečkovém křesle- pro všechny je nesmírná čest uctít patronku Valencie- Pannu Marii. Kolem sochy patronky se tak začne stavět obří sukně z přinesených květů.

typický valencijský kroj

sukýnka z květin pro patronku
Potom jsme se šli podívat na dílu slavného valencijského architekta Calatravy a jeden z největších počinů valencijského stavitelství poslední doby- La Ciudad de las Artes y Ciencias- Město umění a vědy. Obrovský komplex muzeí postavený v bývalém korytě řeky Río Turio se skládá ze 4 futuristických budov a ikdyž to nejzajímavější se nachází uvnitř i samotný pohled na gigantický komplex bere dech.

Poté už jsme se chtěli jen posilnit pravou Valencijsou paellou (tento typický španělský pokrm pochází totiž právě z Valencie), ale asi po hodině hledání a dohadování jsme nakonces skončila v nefalšované italské pizzerii J Nadlábli jsme se, následně se občerstvili také v baru a posilněni se vydali do ulic lační nočního dobrodružství J Chvíli jsme tančili před pódiem se španělskými zpěváky, ale pak se přesunuli zabrat si to nejlepší místo pro výhled na slavný ohňostroj. Nutno řící, že jsme opravdu krásnější neviděla- trval dlouhých 20 min a gradoval do neskutečných rozměrů…Horší pak ale bylo dostat se z toho skvělého místa, které jsme našli. Cesta, která měla asi 50 m nám trvala asi 30 min- nezbylo než se nechat smýkat davem… Po ohňostroji už jsme jen unavení došli zpět k autobusu a zhruba ve 3:30 se vydali na zpáteční cestu.

Zážitek to byl silný, o tom není pochyb, jen cesta byla náročná  a pár hodin na Valencii rozhodně nestačí…A hlavní pálení Fallas se odehrálo až sobotní večer, takže to jsme také neviděli… 

více info pro zájemce:-)

moje fotky

fotky italské kamarádky, které vám pravděpodobně nepůjdou zobrazit :-))

Změny

Změna je život...I když často chápeme změny jako něco špatného, je třeba najít i to dobré co nás přinesou...I když často na první pohled nic nevidíme ;-) Já mám momentálně taky spíše pesimistické smýšlení a vidění...
Dobrá, co se u mě děje za změny?
1.) Změny ve zdravotním stavu
Jsem tu měsíc a kousek a už jsem podruhý nemocná...Nevím čím to...Snad změny počasí, zima v bytě i ve škole, to, že jsme dvakrát zmokla, nebo párkrát přišla domů až k ránu, kdy už je zima? (to mám z toho že všude chodím pěšky!) Každopádně už jsem jeden víkend strávila léčením a nebaví mě to:-( A teď zase rýma, zvýšená teplota, bolest v krku...:-(

2:) Změny v životním rytmu
Po měsíci se život tu pomalu dostává do zajetých kolejí. Škola i denní režim už se ustálily, už to není jako dovolená, kde každý den objevíte stovky nových věcí a jen si užíváte života ;-) Začaly povinnosti, musíte vařit, prát nakupovat....Ještě, že Granada je město, které má pro vás i tak nachystáno každý den něco nového...;-)

3.) Změny v rodinném stavu
Ano, rozešli jsme se...

Škola

Dnes jsem úspěšně matriculovala na Universidad de Granada, Facultad de Filosofía y Letras, Titulación Filología Hispánica, tak je čas napsat něco o tom, jak to tady vypadá se školou :-)
Místní univerzita je oproti mé domácí obrovská- studuje na ní cca 80 000 studentů a říká se, že je uznávaná v rámci Španělska i Evropy ( Založena 1531). Pyšní se hned několika zajímavostmi:
1.) Studuje na ní nejvíce zahraničních studentů z celé Evropy (cca 10 000). Univerzita se účastní více než 800 mezinárodních výměnných programů po celém světe.
2.) Možná je to jediná univerzita rozkládající se na dvou kontinentech. Z celkem 7 kampusů (univerzitních center) se jich 5 nachází přímo v Granadě, ale další 2 v Ceutě a Melille (města patřící Španělsku, ale ležící na africkém kontinentě)
3.) Pro Granadu jako město je univerzita velmi důležitá. Z 270 000 obyvatel je 70 000 studentů a říká se, že každý 4. občan Granady je s univerzitou nějak propojen :-)
4.) Jedinečný položení Granady- 30 min na lyžovačku do Sierra Nevady nebo 40 min k moři, činí tohle město pro studenty velmi atraktivním :-) Samotné město je pak unikátním propojením arabské, křesťanské a židovské kultury, historicky posledním útočištěm islámu v západní Evropě a místo odpočinku katolických králů Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského, jež v roce 1492 dokončili reconquistu a sjednotili Španělsko.

Konec vychvalování, přejdeme k praxi :-)

Na první pohled  poznáte, že škola je opravdu zvyklá na příval zahraničních studentů. Zrovna na fildě jich je snad nejvíc (každý druhý tady studuje jazyky, že :-). Nikdo se nad tím rozhodně nepozastavuje, vše platí stejně pro vás jako pro španělské studenty. Takhle to u nás rozhodně nefunguje :-)
Mně začínal semestr 21.2., týden před tím byly různé informační schůzky a zábavné i poznávací akce pro zahraniční studenty. Od začátku školy pak chodíte obhlížet předměty a vybíráte si pro vás ty nejschůdnější a nejzajímavější. Jasně, že předměty si vybíráte (několikrát!) už v ČR, ale tady zjistíte, že to jsou předměty celoroční, nebo se učí jen v zimním semestru a nebo třeba jen v Africe :-)) Takže se mění, mění a mění :-) V podstatě si můžete vybrat jakýkoliv předmět z celé univerzity. Alespoň 2 předměty by ale měly být z Vaší domovské fakulty na které se později budete matrikulovat :-) Takže u mě to vypadalo tak, že jsem první dva týdny trávila ve škole celé dny, abych omrkla co nejvíc předmětů. Nakonec to dopadlo takhle:
1.) El espaňol de América (specifika španělštiny v Latinské Americe)
2.) Las Hablas Andaluzas ( dialekt Andalusie)
3.) El Espaňol Hablado (zkoumání nahrávek autentických rozhovorů- specifika mluvené španělštiny)
4.) Nuevas Tecnologías Aplicadas a la Educación (využití nových technologií ve výuce)
5.) Comunicación Oral y Escrita en Lengua Inglesa (angličtina :-)

Poslední dva předměty jsou na pedagogické fakultě, první dva jsou podobné, proto jsem si mezi nimi chtěla vybrat pouze jeden- po výsledcích rozřazovacího testu do kurzu španělštiny. Kurz španělštiny je braný taky jako předmět, máte za něj 6 kreditů (jako za většinu předmětů). Po rozřazovacím testu vám sdělí úroveň, podle které si vyberete rozvrh a kurz zaplatíte. Úrovní je celkem 8, do 5. úrovně (odpovídá B1) se za kurz platí 120 eur, od 6. úrovně výš 340. Normální cena kurzu je 450 eur. Já jsem s překvapením zjistila, že jsem se nějakou administrativní chybou (nevím jak jinak si to odůvodnit :-) dostala do úrovně nejvyšší, osmé (C1) a mám z toho trochu strach. No, uvidíme, level můžu ještě během 14-18.3. změnit, tak toho velmi pravděpodobně využiju :-)
Jinak jsme dostala na výběr jen ze dvou možností rozvrhu a rozhodla se pro 3x týdně dvě hodiny (přijde mi schůdnější než 2x týdně 3 hodiny v kuse). Sice to znamená, že nakonec musím vyřadit z mých předmětů č. 3. (což byl mimochodem první předmět u kterého jsem si řekla, že ten bych vážně chtěla studovat :-)) (člověk míní, život mění ;-) a také přijdu o volný pátek...ale když už za to zaplatím tolik peněz nechci riskovat to, že půlku z kurzu nebudu schopná únavou ani vnímat...:-(
Termín pro matrículu (zapsání předmětů) je 1.-11.3, ale od 14. do 18. 3 je ještě možné provádět změny.
Co mě ještě překvapilo, je že tady tu školu berou všichni celkem vážně :-) Jak profesoři, kteří chodí načas, tak studenti už od začátku semestru pracující v knihovně, aktivně pokládající dotazy nebo nabízající se jako dobrovolnící na cvičení pro příští hodinu :-)

moc Gábinek :-))

Taky tu jsou lehce úchylní na fotografie- potřebují je na všechno- matrículu, kartičku do knihovny, průkaz studenta, kartičku na sporty (celkově tu můžete mít spoustu karet :-) a také na každý předmět se odevzdává tzv. "ficha"- což je něco jako index, jen zvlášť na každý předmět (samozřejmě obsahuje fotografii :-) Naštěstí jim stačí kopie, takže jsem si nechala udělat tu věc vlevo :-)

ficha

Originální fotku mám jen na průkazu studenta UGR (Universidad de Granada)- ale ořezanou tak, že tam skoro nemám ani celý obličej natož vlasy :-))

průkaz studenta

Aby se mi v tý škole líbilo, koupila jsem si alespoň pěkný sešity :-))

Jo, ještě jsem chtěla zmínit, že tu je trochu jiný systém-každý předmět se učí 2-3 týdně. Vždy ve stejný čas PO+ST nebo ÚT+ČT, navíc mají některé předměty páteční praktika.  První blok tu začíná v 8:30 (tam by chodili jen blázni :-)), poslední v 18:30, ve škole ale můžete být klidně do půl desáté...Bloky na sebe navazují bez přestávky, trvají vždy 90 min. Od 14:30 do 15:30 je pak pauza na oběd, takže si jistě dokážete představit tu frontu v menze :-) Někdy jí vyfotím.

můj rozvrh

Jinak v menze nabízí vždy jedno denní menu za 3 eura (když si chcete vzít jídlo sebou tak 3,50) a menu obsahuje- v podstatě dvě jídla (primero plato y segundo plato) s tím, že první si můžete přidat :-), dále pečivo, dezert (ovoce) a pití (voda, pivo, víno :-). Prostě se nají i chlapci :-)) Vegetariánské menu dělají taky- pouze ve variantě sebou. Ještě jsem ho nezkoušela, protože se musí objednat dopředu přes internet a já až do dneška (matrículy) neměla pin pro osobní přístup.
Víc už mě to ke škole fakt nenapadá, ale případné dotazy, ráda zodpovím :-))

Bydlení

Vypadá to, že už mám svoje vlastní, finální ubytování, takže bych ráda shrnula vše, co tomu předcházelo :-)

Peripetie s ubytováním v Murcii si zasloužily svůj vlastní článek :-)

Když jsem přijela do Granady, nakvartýrovala jsme se do bytu k Markétce, kde pro mě zatím volný pokoj nebyl. Žila jsem proto víc než týden provizorně stále sbalená v kufru a spala na gauči, kde jsem si každý večer sklidila polštářky a vybalila spacák. Ráno mě samozřejmě čekala procedura opačná :-) Bez vlastního koutku, soukromí apod. jsem žila 11 dní.
Pak odjela Kasia a já měla na dalších 10 dní její pokoj. Věci vybalené napůl, soukromí jakž takž- když nepočítám okno do kuchyně(!)- jediné okno v tomto pokoji (:-)), kterým bylo do mého pokoje při rozsvíceném světle vidět... Stále jsem spala ve spacáku.
No a 25.2. odjela Markét a já se s radostí začala stěhovat do jejího pokoje, jen co za ní zabouchly dveře :-)). Nechala mi tu deky, tak jsem se těšila, jak budu spát konečně po téměř měsíci jako člověk ( a ne jako tramp, věčně ve spacáku :-). V pokojíku jsem si vybalila všechny (!) věci (konečně!) včetně talismanů a konečně tak získala útulné bydlení v soukromí :-)
Povlíkla jsem si jednu deku a druhou hodila přes ní- pro jistotu :-) Další noc jsme přidala třetí a poslední deku, kterou mám k dispozici....a předevčírem opět vzala na milost spacák :-))
V pokoji se teplota pohybuje od 12 do 15 stupňů. Mám tu k dispozici takový malý radiátorek, který dokáže místnost vytopit až na 19 stupňů, ale raději si ani nepředstavuju, kolik za topení elektřinou zaplatím....:-(
Jinak tu mám k dispozici vše co potřebuju- ledničku, pračku, varnou desku, troubu, televizi (zatím jediný pořad, který tu občas sleduju jsou Přátelé), balkon...
Byt je nový a pěkný, jen to topení tu chybí a taky bojler. Ohřívání vody plynovou bombou není úplně ono :-))
Nejen, že trvá než začne téct horká voda (zatím se stihnete svléknout :-), ale taky se bez varování střídá horká (teplá tu neteče!) a studená...Když vezmete v úvahu, že v koupelně je max. 15 stupňů a 5-10 vteřin vám teče ledová voda....To je pak sakra dlouhých 10 vteřin :-)) Navíc nikdy nevíte kdy bomba dojde úplně, že... :-D
Byt je v klidné čtvrti, asi půl hodiny od centra a 45 min pěšky do školy (3,7 km). Chodím pěšky (aspoň nějaký pohyb), ale moc si nedovedu představit, jaké to bude v létě při 45 stupních- poslední zhruba kilometr cesty do školy je totiž stoupání :-) Ačkoliv jsem zvyklá z Liberce, už teď je to trochu problém. V kopci se zapotím tak, že když vlezu do třídy ve které je taky maximálně 15 stupňů, je to ideální pro nastydnutí...K čemuž už také došlo...
No, ale jinak se mi tady moc líbí a teď hurá na tapas :-)
fotky bytu