Počet zobrazení stránky

neděle 17. července 2011

Smuténka

Právě jsem utnula moje poslední spojení s Erasmem, je mi smutno a nevím co s tím...Tak to píšu sem s nadějí, že se mi uleví...
Jestli předchozí loučení byla těžká, pak tohle bylo to nejtěžší....
Po krásném víkendu jako bodnutí nožem do zad...
Ale snad "čas otupí i ostrý břit"....

Aktuální písnička...

úterý 5. července 2011

Téra v Granadě :-)

Ačkoliv je už Téra doma v Čechách a užívá si Prahee, já často vzpomínám na pohodičku, kterou jsme si spolu užívaly jeden víkend v Granadě :-)
Na začátku to ovšem nevypadalo na povedený víkend. Já jsem se zdržela v páteční zácpě a Terka čekala uprostřed rozkopané ulice v baru, kde jí k vínu dali mariscos! Jaksi chudák zapomněla, že my v Granadě jsme zvyklý na tapas :-D Pak jsme se šly kousek projít do centra, daly si už vegetariánskou tapu v Nido del Búho (vyhlášený podnik s největšími tapas v Granadě u Plaza de T oros:-)cestou potkaly pár žebráků, a pouličních prodejců, kteří jsou v Granadě hrozně otravní, neváhaj vlízt až do hospody ke stolu apod. Tak jsem poučovala Terku, ať si jich nevšímá, že je to jedinej zaručenej způsob, stejně jako například s cikánkama u katedrály, který nabízej snítku rozmarýnu jako „dárek“, ale pak vám okamžitě začnou číst z ruky a následně vyžadovat 5 eur! No, pokračovaly jsme dál do centra na kávičku. Načež přišel další potulný chlapec s kusem papíru. Na papíru mají žebráci většinou ve španělštině (ti fikanější ovšem i v angličtině) něco jako: „Nemám práci ani jídlo a starám se o 4 děti.“. Jenže chlapec nebyl jen obyčejnej žebrák, ale taky dobrej chmaták! Papírem přikryl Terčin mobil ležící na stole a aniž bychom si něčeho všimly, byl fuč! Naštěstí vzápětí přišla servírka a ptala se, jestli máme vše, že už tyhle praktiky zná. Teprve tehdy jsme si zmizelého mobilu všimly...Chlapec už by byl dávno i s telefonem v trapu, nebýt všímavého číšníka v baru na druhé straně ulice, který chytil zlodějíčka za flígr a mobil mu sebral. Neviděly jsme to, jen pak naše číšnice ztracený mobil přinesla...Zlatý číšníci, nemuseli udělat nic! No, naštěstí všechno dopadlo dobře (poučení pro příště!) a pohodový víkend mohl pokračovat, nebo spíš teprve začít :-) První večer jsme trávily v poklidu u našeho oblíbeného seriálu, další den vyrazily do ulic za krásami Granady- povinný Mirador San Nicolas s výhledem na Alhambru a vínečko ve skvělé atmosféře křivolakých uliček Albaicínu. Večer nepříliš vyvedená fiesta u spolužačky z kurzu a v neděli skvostné zahrady Generalife a část Alhambry. Nádhera- svačina pod růžemi, za růžemi, mezi růžemi, v chládku a s překrásným výhledem! Muy pohodička. Se svačinou jsme pokračovali i proslulém parku Carmen de los Martínes. V parku jsme měly štěstí, když se přímo před námi producíroval páv a my obdivovaly jeho pestrou chloubu Vypadal, že si to užívá :-) Večer jsme chtěly na Flamenco, který jsme ale bohužel prošvihly, protože jsme měly pořád dost času a najednou už nebyly lístky...:-( nevadí, stejně jsme už byly kantáre. V pondělí po probuzení jsem měla na stole nachystanou snídani, čajíček, ovoce...no bájo, to jsem předtím několik měsíců nezažila :-)
A navíc Terce vděčím za dvě věci- objevila jsem nové ovoce- nísperos a taky to, jak skvěle se dá využít balkon- snídaně, večeře...moc příjemné , jako celý víkend:-) Díky, Tery :-)

palačinka a čajíček ;-)

Téra turistka :-)




Alhambra

Generalife

pohled na Albaicín


Granada-dole vedro, nahoře sníh ;-)

domky Albaicínu


pokračování pikniku na břehu říčky:-)

pondělí 4. července 2011

Všechno jednou končí...:-(

Tak a už to přišlo...Ačkoliv se zdá, že jsem před chvilkou přijela, dobrodružství Erasmus je u konce...Loučení je strašné. Sotva stačíte poznat skvělé lidi z celého světa, přijde čas je opustit, stejně jako místo, které bylo několik měsíců vaším domovem a které jste si tolik zamilovali...
Konec smutnění, pod heslem „ Bien es lo que bien acaba.“, neboli dobré je to, co dobře skončí aneb po česku, chcete-li, „ Konec dobrý, všechno dobré.“ Nutno říci, že poslední dny v Granadě se vydařily. Stihla jsem poznat pořádné Granadské léto (díkybohu, že jen týden a teď tohle peklo na zemi můžu prožívat v domě s bazénem :-), rozloučit se u mě v bytě s většinou mým blízkých, Gerardito (můj mexický kamarád) mi na ubrousek pod nápis „Gracias por su visita“- děkujeme za vaší návštěvu- napsal tak krásné povídání, že mě vždycky dostane ze smutnění :-) Stihla jsem taky poslední dobrodružnou cestu se Sabi, Ivčou a Kašpim po Andalusii (díky a těším se na další akci:-), zorganizovala jsem i rozlučkové setkání se spolužáky z kurzu (sešlo se nás 7 z 8- nevídané :-),s Terkou a Léňou jsem vyzkoušela i typické „baňos árabes“- arabské lázně- včetně mé první životní masáže a typického mátového čajíčku- no slast :-), nakoupila nějaké upomínky a dárečky, stihla pivko (vlastně 3:-)) s vedoucím katedry z Čech, další tři s profesorem, který mě bude zítra zkoušet z „Espanol de America“- španělština v Latinské Americe, a poslední s profesorem češtiny na místní UNI, který přednášel i na TUL a všechny holky se tam do něj zamilovaly...(a já mám  teď jeho číslo! :-D), no a poslední večer jsem strávila jaksi romanticky :-) Úmorný výšlap do „jeskynní čtvrti“ Sacromonte stál rozhodně za to, a my si mohli u pivka vychutnat výhled na celou Granadu včetně západu slunce :-) Za odměnu, na mě pak čekalo v lednici pravé domácí italské tiramisu a večeře u vínka na terásce taky s nádherným výhledem na jednu z hlavních tepen Granady. U autobusu jsem se pak rozloučila s mými dvěma nejmilejšími chlapci, kteří obětovali cestu ve 40 stupních, jen aby mě ještě, alespoň maličkou chvíli, viděli. A za to jim patří velké díky, hlavně Giulimu, který se táhl s mým obřím a supertěžkým kufrem :-D.
Měla bych to na srdci ještě spoustu, tak když bude čas a nálada, zážitky doplním, abych všechny ty skvělé věci, co jsem tu prožila, nezapomněla!
Jinak štěstí mi přálo a já místo jednoho hektického dne stráveného z větší části v autobuse (min 10h) se mi poštěstilo strávit v Granadě ještě dvě noci! :-) Právě jsem na cestě a moc se těším, je to jako vracet se domů....
v kaňonu El chorro
návštěva bodegy v Jerez de la Frontera
Tarifa- nejjižnější místo Evropy, střet středozemního moře a Atlantického oceánu, pevnina za mnou je Afrika :-)
moji milovaní :-)
poslední pohled na Alhambru


západ slunce nad Granadou