Právě jsem utnula moje poslední spojení s Erasmem, je mi smutno a nevím co s tím...Tak to píšu sem s nadějí, že se mi uleví...
Jestli předchozí loučení byla těžká, pak tohle bylo to nejtěžší....
Po krásném víkendu jako bodnutí nožem do zad...
Ale snad "čas otupí i ostrý břit"....
Aktuální písnička...
Pusu.
OdpovědětVymazatDíky, zlato ;-)
OdpovědětVymazatBude lip! Pamatuju si, ze muj posledni den Erasmu jsme si tahali karticky "uvedomeni", takova trochu priserna esotericka blbina, a ja jsem si vytahla tuhle: "Spravna motlitba neni prosbou, nybrz vyjadrenim vdecnosti". Nezapomen, co vsechno ti Erasmus dal, co jsi se naucila a dozvedela sama o sobe, a ver, ze tohle vsechno je mozne pretvorit do tveho zivota tak, aby byl trochu vic, jak ho chces mit. S jinymi lidmi, ale ti minuli zustanou tvoji soucasti. Drzim palce, at smutneni rychle prejde, ale pamatuju si na sebe, tak vim, ze ono se to lehko rekne :-).
OdpovědětVymazatDěkuju Terezko, vynasnažím se :-)
OdpovědětVymazat