Další dobrodružné putování

Tentokrát se cílem putování 4 češek, 1 polky a jednoho naftou poháněného Forda Focuse stala provincie Almería. Andalusie má provincií celkem 8, nakoukla jsem už do všech kromě Huelvy. Ačkoliv bych nerada něco srovnávala například s Mezquitou v Córdobě, která je nepopsatelně úchvatná, musím říct, že Almería mě zaujala ze všech provincií asi nejvíc.

Andalusie a její provincie

Almería je zajímavá z několika důvodů. Za prvé je turismem téměř nedotčená, za druhé je tu neskutečné množství primitivních skleníků, kterým jsme my familierně začaly říkat rajčatárny, za třetí je tady nejsušší a nejžhavější počasí z celého Španělska (takže ačkoliv jste od Granady jen 150 km, teplotní rozdíl 15 stupňů je normální, navíc v Granadě prší a tady pálí slunko :-), za čtvrté se říká, že jsou tu nejrásnější pláže z celého Španěska, což souvisí s bodem jedna, ale hlavně ta příroda a neustále se měnící krajina je neuvěřitelná! V 80. letech si to uvědomili i Španělé a žřídili tady přírodní rezervaci Cabo de Gata, která pokrývá víc než 26 000 hektarů půdy. Ale dost suchých faktů, začnu líčit naše dobrodružství :-)

V sobotu ráno jsme vyrazily s napakovaným autem směr Almería. Napakované znamená- 4 karimatky, 5 spacáků, 4 deky, plynový vařič, 5 párů bot, 5 batůžků s oblečením, 2 s jídlem, barel vody apod:-) Cestou jsme si udělaly zastávku v Guadixu- měste, kde třetina obyvatel žije v jeskyních vytesaných do skály. fotky z mé únorové návštěvy Guadixu
Tady nás ještě provázel déšť a tak jsme se moc nezdržely a pokračovaly do slunné Almeríe. 

Obyčejná jeskyně

Luxusní jeskyně

Naší další zastávkou bylo městečko Tabernas. V jeho okolí je tak vyjjímečná krajina, že si toho všimli i filmaři a natočily tady několik westernovek, mj. i jeden díl Indiana Jonese:-). Stále tu stojí i filmařské městečko zvané Minihollywood, které můžete za vysoký poplatek i navštívit (kolem 20 eur), ale toho jsme se nezúčastnily a raději se kochaly okolní nádhernou krajinou, ve které jsme i posvačily :-) 

Westernové městečko

 Po tom, co jsme znovu naskládaly věci do auta a cestou udělaly pár dalších šílených fotografií, jsme dorazily přímo do městečka Tabernas a vystoupali na místní hrádek. Moc pěkné místečko! Ideální například pro odpolední piknik. My si s sebou žádné jídlo nevzaly, ale i tak jsme si to užily :-)

 Po Tabernas už jsme se vydaly směrem na pobřeží, za účelem sehnání noclehu. Dojely jsme do rybářské vesničky San José. Vycachtaly se v moři a pak se vydaly nahoru do hor shánět místečko na spaní. Z poslední fotky lze poznat, že né všechno proběhlo bez problémů :-D Vzhledem ke stavu cest, po kterých jsme jezdily ale také našeho vypůjčeného auta, které už bylo bouchlé, a také, co si budem namlouvat, neschopnosti řidičky (rozumněj mě:-) se nám podařilo urvat kus plastu z podvozku :-) Nejdřív nás to vyděsilo, ale po důkladném prozkoumání a uklidňujícím telefonátu, jsme si řekly, že je to přece jen kus plastu :-) Osudný "kus plastu" jsme nechaly na místě defektu a vydaly se dále. První nocleh jsme si vyhlédly na střeše opuštěného domu. Když jsme si se západem slunce začaly vybalovat spacáky a připravovat si spací místo, nějaký pár nás z našeho "super místa" začal vyhazovat- prý že je to nebezpečné...Pravda, že strop se ve větru klepal, stejně jako dráty elektrického vedení natažená přímo nad námi :-D Tak jsme se opět sbalily a vydaly se dále. Narazily jsme na zátoku, kde byly dvě jeskyně, obě s padajícím soumrakem již obsazené. Naštěstí nedaleko byl plácek, který jsme si zabraly a nakonec si ještě libovaly, jaký to máme "super flek" :-D Před spaním jsme něco pojedly, něco popily...Bohužel nejmenovaný jedinec z naší party se ukázal jako méně odolný a pozvracel nám 3 deky ze 4 :-) Probuzení bylo kouzelné, výhled neuvěřitelný. V noci nám dělaly kulisu vlny narážející na skálu a také (méně romantické) zástupy lidí neustále chodící v noci kolem našich hlav. Když už mě to začalo vážně otravovat, zeptala jsem se nějakého párečku, co se tady vlastně děje, že tady všichni couraj...Načež mi chudáci řekli, že jdou jen hledat foťák....No, stejně divné, uprostřed noci...

první ranní pohled

Druhý den nás čekala cest po pobřeží, přírodní rezervací Cabo de Gata, pláže, vyhlídky a trocha té turistiky ;-) Autíčko šlapalo výborně, počasí nám přálo, ačkoli bylo trochu větrno. A pláže i krajina byly nádherné.  Zastavily jsme se v La Isletě,odkud jsme se vydaly skrz palmové háje na vulkanickou pláž s černým pískem a nádherně zbarvenými kamínky. (Ano tížily mě v kapse celou cestu zpět :-) Další zastávka byla v Rodalquilaru, kde jsme navštívily botanickou zahradu, viděly zlaté doly (doslova:-) a taky si daly první a poslední kávičku :-) Dále jsme viděly nádhernou ale větrnou láž El Playazo s panoramatem středověkého hradu a rybářskou  vesničku Las Negras. Hledání nového místa na spaní jsme si nakonec rozmyslely a vrátily se na stejné místo, poblíž vesničky San José. Cestou se zastavily opět na nejbližší benzínce (jako den předtím), abychom doplnily zásoby pitiva (vody i alkoholu:-) a došly si alespoň jednou za den na civilizovaný záchod :-) Dotankovaly jsem několik litrů vody, načež jsme zjistily, že je slaná :-D Nevadí, na umytí nádobí postačí. (Na vaření jsme naštěstí měly ještě zásobu natočenou v botanické :-) Ze San José jsme se ještě nádhernou procházkou kolem bývalého větrného mlýna a aleje z agáve a opuncie (velikosti člověka) dostaly na pláž Playa de los Genovéses. Potom už jsme se opravdu vydaly hledat nocleh, abychom to tentokrát zvládly za světla :-) Jeskyňka, na kterou jsme měly tajný zálusk byla obsazená opět naším sousedem, co se nám ráno převedl v celé své kráse, ale pod širákem jsme znovu spát nechtěly. Zvedající se vítr nevěstil klidnou noc. Naštěstí jsme objevily naší 1+1 jeskyňku s ložnicí akorát pro 5 osob a "kuchyňkou" :-) Po večeři jsem šla umýt plecháček do moře, ale krom toho, že mi uletělo a následně uplavalo víčko od mističky, tak jsme se celá zmáchala...Nevadí, stejně jsme se chtěly vykoupat. Tak jsem se nakonec skvlíkla úplně a šlo se do naší koupací zátoky. Našemu sousedovi- exhibicionistovi jsme další divadlo dělat nechtěly :-D

V noci nás vzbudil šílený lijavec a bouřka. V Almeríi prší sice jednou za čas, ale zase když už, tak to stojí za to, jak říká náš průvodce: " Jedná se o většinou krátkou ale prudkou bouři." :-) Ačkoliv nám spadlo pár kapek na nohy, byly jsme víceméně  v suchu a spokojené, jaké krásné místečko jsme si to našly. Až do té doby, dokud jsme se ráno nepodívaly dolů :-D Cesta z naší jeskyně se proměnila v rozbahněnou řeku...No co, počkaly jsme, až se déšť trochu zklidní, pobalily věci a vydaly se k autu. Boty, kterými jsme se bořily až po kotníky do bahna, jsme umyly v nejbližší kaluži a jely dále :-)

soused naháč

Třetí a poslední den našeho putování jsme se vydaly na Cabo de Gata, cestou se zastavily opět na naší oblíbené benzínce (ne že by na nás obsluha nekoukala divně ;-) a podál rajčatáren vyrazily vstříc dalším dobrodružstvím.:-) Na silnicích to vypadalo jak o povodních, všude se valily proudy vody a já vzpomínala na záplavy v Jetřichovicích a jako řidička dostala trochu strach...Naštěstí cestou dál se situace trochu zlepšila a my si jen pohledem s auta (byl fakt liják :-) vychutnávaly burácející moře a největší vlny, které jsem kdy viděla...Pokračovaly jsme až k majáku a Sirénám. Na silnicích se teď místo vody válely šutry popadané z okolních skal a silnice byla tak úzká, že auta troubila, aby ostatní v protisměru počkali...Cestou zpátky na nás baflo další dobrodružství- přehřívající se motor :-) To že mi na displeji naskočilo 120 stupňů z minuty na minutu mi nepřišlo v pořádku a taky, že ne...Z pod auta nám něco viselo :-D 5 holek tancujích okolo auta v dešti, no pohled za všechny prachy. Bohužel jsme nepřišly ani na to jak se otevírá kapota (schválně, kdo ví, jak jí u Forda otevřít? Neni to tak jednoduchý :-D) Takže nezbylo než zavolat do půjčovny. Po pár telefonátech nám poslali odtahovku a odtahovka nám zavolala taxi. Taxi nás dovezlo do Almeríe na letiště, kde jsme dostaly nového, čistého a voňavého Fordíka s plnou nádrží a cesta mohla pokračovat :-) Zastavily jsme už jen v Almeríi, kde bylo ale kvůli svátku všechno zavřené, takže nádhernou Alcazabu i katedrálu jsme omrkly jen zvenčí, najedly se a vydaly se dom :-)

Alcazaba v Almeríi

No a perlička na závěr? Benzín, který jsme projely prvním autem (téměř 400km) jsme měly zdarma! Jak výhodně rozbít ve Španělsku auto! :-D